Asi bych měl začít
přiznáním, že jsem ještě nedohrál adventurní sérii Gabriel Knight. První
díl jsem rozehrál, velice mě bavil, ale z hlouposti jsem jej jednoho dne
nespustil a už se k němu nevrátil. Hodlám to časem napravit, ale než
k tomu dojde, řekl jsem si že bych si mohl zahrát jinou adventuru
z pera Jane Jensenové – Gray Matter z roku 2010.
Tato hra mě zaujala
už předtím, než jsem se dozvěděl kdo na ní vlastně pracuje, ale dlouho jsem
váhal nad tím, jestli ji koupit nebo ne. Když se ale před pár měsíci objevila
v časopisu Score (společně s několika dalšími zajímavými
hrami), neměl jsem už žádnou výmluvu.
Příběh Gray Matter
je bezpochyby tou nejsilnější stránkou hry, jak už tak u point&click
adventur bývá. Vypráví o mladé iluzionistce jménem Sam, která
při svém putování po světě zabloudí do Oxfordu a shodou okolností se
stane asistentkou slavného neurologa s tragickou minulostí Dr.
Davida Stylese. Hráč tak postupně skrze tyto postavy prožívá velmi
atmosférický a promyšlený příběh točící se okolo sil lidské mysli,
paranormálních jevů a schopností, a také postupně odhaluje minulost obou
hlavních postav a jejich motivace. Zápletka je opravdu výborná a postupně velmi
zdařile graduje, jen samotný konec je možná trošku unáhlený.
Samantha a David
jsou propracované a živé postavy, které jsem si rychle oblíbil a začal jim
fandit, a i většina ostatních vedlejších postav působí živě a dokáží zaujmout.
Zajímavým prvkem
příběhu je, že hráč mnohdy ví více, než postavy za které hraje. Má ucelenější
obrázek o celé situaci a proto mnohdy vidí chyby, které hlavní hrdinové dělají
a o to více příběh prožívá. Příkladem této situace je třeba chvíle, kdy se Sam
dozví o tom, že jedné z důležitých vedlejších postav zemřel příbuzný
jedním specifických způsobem, a když o tom podává hlášení Davidovi, tak
nezmíní ten způsob, který nepovažuje za relevantní. Hráč ale ví, že ten způsob
je naprosto klíčový, vzhledem k informacím, které má David.
Díky skvělé
zápletce, výborným postavám a kvalitnímu podání děje jsem si příběh Gray Matter
opravdu náramně užil.
A jak se to vlastně
hraje? Jako klasická point&click adventura. Většina hádanek je sice
docela intuitivní, ale najdou se i některé docela zapeklité. Celkově se tedy
obtížnost sklání spíš k těm jednodušším, což ovšem nevidím jako zápor –
osobně si myslím, že pokud adventura běží svižně a člověk se cítí odměněn většinou
vyřešených hádanek, jedná se o dobrou adventuru. Čím míň gumových kachniček tím
líp.
Velice se mi líbilo i zvýrazňování důležitých
lokací na mapě, díky čemuž hráč nemusí obíhat a kontrolovat každou lokaci
v průběhu každé kapitoly
Jeden problém ale
zmínit musím. Hra mi padala prakticky po každém uložení pozice! A pokud vím,
nejsem jediný člověk, kterému se to dělo. Je sice pravda, že na jiné bugy jsem nenarazil,
ale tento konkrétní byl hodně velká osina v zadku. Fakt, že i přes tento
problém jsem si Gray Matter užíval je jen další poklonou vůči příběhu.
Graficky jsou lokace
nádherné a modely postav moc pěkné (Jen tváře postav v dialogovém
panelu jsou opravdu hnusné – bylo by lepší, kdyby tam vůbec nebyly.), na
druhé straně ale podání v podobě 2D lokací a 3D postav občas docela skřípalo,
osobně si myslím, že by bylo lepší držet se pouze 2D nebo pouze 3D zpracování.
Taky je pravda, že jednotlivé lokace působí
hodně vylidněně, obzvláště když se jedná o místa, jako je třeba Oxfordská
knihovna, která by měla být plná studentů. A když se občas objeví nějaká
postava, která má fungovat jako křoví, o to víc zavazí a působí vynuceně.
Hudba dobře sedne k prostředí
a v některých místech výborně navozuje atmosféru, a na dabing si nemůžu
stěžovat. Jen doporučuji snížit si hlasitost hudby a zvuků na polovinu, jelikož
se občas trochu perou s dabingem.
Závěrem můžu
s klidným srdcem říct, že Gray Matter je skvělá adventura, která mě
dokázala pohltit, a to i přes fakt, že jsem ji musel znova a znova zapínat po
každém uložení (což se ale nemusí dít každému). Pokud hledáte dobrou
adventuru s atmosférickým tajemným příběhem, je Gray Matter
výborným kandidátem.
Rozhodně se časem
odhodlám k opětovnému rozehrání série Gabriel Knight, a tentokrát
ji rozhodně dohraji. A stejně tak budu napjatě sledovat počiny studia Pinkerton Road, které nedávno skrze kickstarter založila Jane Jensenová.
85/100
Žádné komentáře:
Okomentovat